fbpx Skip to content

Jan Frolík

Odjakživa věřil, že nějaký Bůh existuje, ale příliš se o něj nestaral. Jenom když mu bylo nejhůř,
vždycky o něco zoufale prosil. Pak ale Jan Frolík jednou zkolaboval a měl všechny příznaky infarktu…

Dá se říct, že jsem odjakživa věřil, že nějaký Bůh existuje, ale moc jsem se o něj nestaral. Jenom když mi bylo nejhůř, tak jsem vždycky zoufale o něco prosil. V roce 1994 se mi stala taková zvláštní příhoda. Zkolaboval jsem a měl jsem všechny příznaky infarktu.
Prosil jsem Ježíše o pomoc. Říkal jsem: „Pane, děj se tvoje vůle, ne moje, a je-li to tvá vůle, tak mě uzdrav. Když mě vyslyšíš, chci ti už vždycky patřit, protože to pro mne bude důkaz, že existuješ a že se s tebou dá takovýmhle způsobem mluvit.”

Stalo se mi to v cizině. Pak jsem se vrátil domů a šel jsem do nemocnice. Diagnostikovali mi infarkt a hned mě připojili na dráty na koronárce. V té době se za mě rodina modlila – poprvé v životě se žena s dětmi modlila společně. Modlili se za mě i lidé ze sboru, kam naše děti chodily. Druhý den mi lékaři řekli, že tam žádný infarkt není, že to bude asi angina pectoris, a třetí den mi řekli, že to není ani angina pectoris a vyhodili mě domů. Pro mne to byl důkaz, že mě Ježíš skutečně vyslyšel.

Od té doby se k němu neobracím, jen když je mi nejhůř, ale vždycky. Poznal jsem, že s ním mohu rozmlouvat, děkovat mu, říkat mu o svých radostech a naslouchat mu – ptát se ho, co mám dělat a jak mám žít. Bůh k nám totiž taky mluví, například prostřednictvím Bible,
okolností nebo jiných lidí, kteří v něho věří.

Jsem rád, že mám takového Boha. Myslím si, že náš Bůh je jedinečný, že je jiný než ostatní bohové, ve které lidé věří. Řekněte mi, znáte nějakého jiného boha, který by poslal svého syna mezi lidi, aby za ně umřel a vykoupil je z jejich hříchů?

RNDr. Jan Frolík, CSc. pracoval několik let jako ředitel české pobočky firmy Andersen Consulting (v současnosti Accenture). Nyní je v důchodu, je členem různých rad a s manželkou vedou kurzy Manželské večery

Příběh

Můj život dostal základ – příběh Clarka Kelloggena

Vyrůstal jsem v rodině s oběma rodiči jako nejstarší z pěti dětí. Táta už šestatřicet let pracuje jako policista v Clevelandu. Maminka zemřela v roce 1994 a starala se především o nás pět a o domácnost. Náš domov tedy byl dost stabilní a při zpětném pohledu to na mě určitě mělo vliv. Rodiče se angažovali…

ČTĚTE VÍCE.

Vratislav Kolínský

Byl to samotář s touhou dokázat něco velkého. Rozjel svůj vlastní byznys a hodně pozornosti věnoval svému osobnímu růstu a rozvoji. Pak se dostal do kritické finanční situace. Vyrůstal jsem v dělnické rodině v době doznívajícího komunismu, kdy nám víra byla předkládána jako přežitek z minulých dob a na příkladu umírající církve zesměšňována. Nepřekvapí tedy,…

ČTĚTE VÍCE.

Jan Frolík

Odjakživa věřil, že nějaký Bůh existuje, ale příliš se o něj nestaral. Jenom když mu bylo nejhůř, vždycky o něco zoufale prosil. Pak ale Jan Frolík jednou zkolaboval a měl všechny příznaky infarktu… Dá se říct, že jsem odjakživa věřil, že nějaký Bůh existuje, ale moc jsem se o něj nestaral. Jenom když mi bylo…

ČTĚTE VÍCE.
cs_CZČeština
en_USEnglish cs_CZČeština
Scroll To Top